Menu Zavřeno

Lyžování a vertikální pohyb - lyžařský slovník

Téma vertikální pohyb je jedno z těch, které polarizují asi odjakživa svět lyžování. Neustále se polemizuje, zda je vertikální pohyb nutný k zatáčení. Nebo zda je vertikální pohyb pouze pohyb kolmo vzhůru od sněhu nebo od lyží vzhůru v ose těla. Samozřejmě, že je možné zatáčet na lyžích zcela bez vertikálního pohybu, je ovšem otázkou, jestli to něco přináší.

Naopak je řada důvodů k využití vertikálního pohybu. Velmi účinný je například v případě, že přemýšlíme jak odnaučit záklon. Je to jednoduché, když se snažíme dostat do výponu, musíme se na lyžích nejdříve dostat do základního sjezdového postoje.

Velký význam má jak při race carvingu, tak i při fun carvingu. V momentě, kdy, po překonání spádnice, začíná působit na lyžaře odstředivá síla, je vhodné ještě zvýšit tlak do lyží tím, že se zvedáme od lyží. Tedy zvedá se těžiště lyžaře od lyží vzhůru. Stejně tak v momentě, kdy zastavíme pohyb vzhůru, dochází k odlehčení lyží, což je vhodný moment pro přehranění.

Momentem, kdy je vertikální pohyb zcela nezbytný, je přejezd terénních nerovností, kdy těžiště se snaží co nejvíce zploštit profil tratě.

Obecně ale můžeme říct, že vertikální pohyb pomáhá udržet rytmus jízdy a kontrolu nad lyžemi. Už subjektivní pohled je, že pružný lyžař na sjezdovce pravděpodobně  lépe vypadá, než ten, kdo jede dolů po sjezdovce „pohyblivý jako litinová kamna“