Klammerschwung je někým zatracován a někým vynášen do nebe. S jistotou se dá říct, že pokud ho někdo umí, tak na sjezdovce rozhodně zaujme. Vypadá totiž úplně jinak, než všechno ostatní, co se na sjezdovce děje. Nejblíže je snad fun carvingu, ale princip zatáčení je jiný.

Z pohledu metodiky lyžování se jedná o chybu, lyžař jede v záklonu a ve velmi široké stopě. Boky se tlačí na sníh, za patou vnitřní lyže. Díky tomu se oblouk točí hlavně na patce vnitřní lyže a proto je označován za chybu.

Ale kdo chce, může se tím pěkně bavit, lyžař díky pozici těla za patami, leží opravdu na sněhu a opravdu tahá zadek po sněhu. Klammerschwung se jezdí spíš na mírnějších svazích a menších rychlostech. Díky tomu se jedná o poměrně fyzicky náročnou zábavu. Na lyžaře působí jen minimální odstředivá síla, proto nemůže využít energie zahraněných lyží a musí se tak spolehnout jen na svou sílu.