Menu Zavřeno

Skialpinismus :: orientace v terénu | topografie

Je celkem zřejmé, proč jde Skialpinismu a orientace v terénu ruku v ruce. Jedním ze základních předpokladů úspěšné túry je nebloudit… A že zakufrovat není až tak těžké, si asi vyzkoušel každý. prvním předpokladem je už pečlivé plánování skialpinistické túry.

K tomu abychom nebloudili je zapotřebí vyznat se v mapách, a přenést to co vidíme na mapě do skutečnosti. Zkrátka se umět zorientovat. Pro podrobnější informace o topografii a orientaci vás odkážu na publikaci o přežití na cestách. Základem orientace je schopnost určit aktuální polohu podle toho co vidíme v mapě a také na základě prošlé trasy. Samozřejmě je ideální pokud můžeme určit světové strany. Ale řekněme si spíše jak postupovat, pokud nemáme tuto možnost. První a velmi důležité je kontrolovat si průběžně postup od místa, o kterém jsme bezpečně věděli, kde je na mapě. Snáze se nám pak určuje poloha na základě prošlé trasy. Pokud se toto nedaří, musíme najít v terénu několik výrazných bodů a ty pak také identifikovat v mapě.

Pro odhadování vzdáleností je použitelný přehled zřetelnosti na určitou vzdálenost. Pozor, toto samozřejmě velmi ovlivňuje aktuální viditelnost.

 

Přehled zřetelnosti

 

400m

Podrobnosti oblečení, známého člověka

500m

Zřetelné lidské postavy, okenní rámy

600m

Zřetelné obrysy lidí

800m

Pohyby paží a nohou

1000m

Kmeny stromů

1500m

Pohyby aut a velkých předmětů

2000m

Osaměle stojící stromy

4000 – 5000m

Komunikace, domy

Zdroj: učebnice Horské služby

 

GPS

Gde Proboha Su, byla první GPS Járy Cimrmana, technika jde ale dál, dnes je GPS –ka velmi účinným pomocníkem na našich výšlapech v létě i v zimě. Ale hned v úvodu je potřeba říci, že papírové mapě nikdy nedojdou baterky a tak nespoléhejte pouze na elektroniku, ale mapu si vezměte vždy s sebou. Přesnost turistických navigací je cca 10m, záleží ovšem na členitosti okolí a výhledu na oblohu, trochu problém může být s určením nadmořské výšky při nedostatku viditelných satelitů. Přesnost lze ještě zlepšit využitím doplňkového signálu WAAS, který některé navigace podporují až na dva metry.

GPS navigaci nalezneme dnes nejen v turistických navigacích, které jsou vyráběny tak, aby byly odolné v nepříznivých povětrnostních podmínkách, proti pádu či prachu a také aby výdrž baterií odpovídala charakteru používání. Existuje celá řada přístrojů, které pouze zaznamenávají trasu, a je možné si ji později uložit v počítači, ale i řada dnešních mobilních telefonů využívají navigaci na bázi GPS, jejich nevýhodou až na výjimky nejsou tak odolné jako specializované turistické navigace. GPS přístroje také existují ve dvou verzích provedení a to jak mapové, tak nemapové, přičemž druhé jmenované pomalu míří do historie, ale setkat se s nimi samozřejmě můžeme, společnými funkcemi obou provedení jsou například hlídání určené trasy a záznam prošlé trasy, díky této funkci je možné se bezpečně vrátit i za špatných povětrnostních podmínek, protože obě verze Vám hlídají odchýlení od původní trasy. Mapové mají samozřejmě tu výhodu, že vám mohou ukázat aktuální polohu i další trasu, případně lze plánovat alternativní trasy. Samozřejmostí je záznam průměrné rychlosti, převýšení, ušlé vzdálenosti, maximální i okamžitá rychlost a řada dalších nezbytností.

Baterie či akumulátory jsou slabinou všech navigací. Dříve či později se vybijí a navigace přestane fungovat. Proto je v hodné mít na túru i papírovou mapu, která se vybije jen těžko. A také zvládnout základy Meteorologie, aby jste dokázali předejít komplikacím se zhoršeným počasím.