Skialpinismus :: orientace v terénu | topografie
Je celkem zřejmé, proč jde Skialpinismu a orientace v terénu ruku v ruce. Jedním ze základních předpokladů úspěšné túry je nebloudit… A že zakufrovat není až tak těžké, si asi vyzkoušel každý. prvním předpokladem je už pečlivé plánování skialpinistické túry.
K tomu abychom nebloudili je zapotřebí vyznat se v mapách, a přenést to co vidíme na mapě do skutečnosti. Zkrátka se umět zorientovat. Pro podrobnější informace o topografii a orientaci vás odkážu na publikaci o přežití na cestách. Základem orientace je schopnost určit aktuální polohu podle toho co vidíme v mapě a také na základě prošlé trasy. Samozřejmě je ideální pokud můžeme určit světové strany. Ale řekněme si spíše jak postupovat, pokud nemáme tuto možnost. První a velmi důležité je kontrolovat si průběžně postup od místa, o kterém jsme bezpečně věděli, kde je na mapě. Snáze se nám pak určuje poloha na základě prošlé trasy. Pokud se toto nedaří, musíme najít v terénu několik výrazných bodů a ty pak také identifikovat v mapě.
Pro odhadování vzdáleností je použitelný přehled zřetelnosti na určitou vzdálenost. Pozor, toto samozřejmě velmi ovlivňuje aktuální viditelnost.
Přehled zřetelnosti
400m | Podrobnosti oblečení, známého člověka |
500m | Zřetelné lidské postavy, okenní rámy |
600m | Zřetelné obrysy lidí |
800m | Pohyby paží a nohou |
1000m | Kmeny stromů |
1500m | Pohyby aut a velkých předmětů |
2000m | Osaměle stojící stromy |
4000 – 5000m | Komunikace, domy |
Zdroj: učebnice Horské služby
GPS
Gde Proboha Su, byla první GPS Járy Cimrmana, technika jde ale dál, dnes je GPS –ka velmi účinným pomocníkem na našich výšlapech v létě i v zimě. Ale hned v úvodu je potřeba říci, že papírové mapě nikdy nedojdou baterky a tak nespoléhejte pouze na elektroniku, ale mapu si vezměte vždy s sebou. Přesnost turistických navigací je cca 10m, záleží ovšem na členitosti okolí a výhledu na oblohu, trochu problém může být s určením nadmořské výšky při nedostatku viditelných satelitů. Přesnost lze ještě zlepšit využitím doplňkového signálu WAAS, který některé navigace podporují až na dva metry.
GPS navigaci nalezneme dnes nejen v turistických navigacích, které jsou vyráběny tak, aby byly odolné v nepříznivých povětrnostních podmínkách, proti pádu či prachu a také aby výdrž baterií odpovídala charakteru používání. Existuje celá řada přístrojů, které pouze zaznamenávají trasu, a je možné si ji později uložit v počítači, ale i řada dnešních mobilních telefonů využívají navigaci na bázi GPS, jejich nevýhodou až na výjimky nejsou tak odolné jako specializované turistické navigace. GPS přístroje také existují ve dvou verzích provedení a to jak mapové, tak nemapové, přičemž druhé jmenované pomalu míří do historie, ale setkat se s nimi samozřejmě můžeme, společnými funkcemi obou provedení jsou například hlídání určené trasy a záznam prošlé trasy, díky této funkci je možné se bezpečně vrátit i za špatných povětrnostních podmínek, protože obě verze Vám hlídají odchýlení od původní trasy. Mapové mají samozřejmě tu výhodu, že vám mohou ukázat aktuální polohu i další trasu, případně lze plánovat alternativní trasy. Samozřejmostí je záznam průměrné rychlosti, převýšení, ušlé vzdálenosti, maximální i okamžitá rychlost a řada dalších nezbytností.
Baterie či akumulátory jsou slabinou všech navigací. Dříve či později se vybijí a navigace přestane fungovat. Proto je v hodné mít na túru i papírovou mapu, která se vybije jen těžko. A také zvládnout základy Meteorologie, aby jste dokázali předejít komplikacím se zhoršeným počasím.